• Home
  • Příběh Dominika Kováře

Příběh Domči Kováře

Dominiček se narodil v roce 2014. Již od narození byl u Dominička zjištěn nesprávný psychomotorický vývoj. V roce mu byla zjištěna DMO a spastická triparéza. 

Dětská mozková obrna neboli DMO je trvalá nepropagující porucha hybnosti provázena abnormálním svalovým napětím.  Vzniká na podkladě jednorázového poškození mozkové tkáně nejčastěji hypoxií. 

Spastická triparéza je postižení šedé kůry mozkové, kdy odumírají nervové buňky, vyskytuje se při poporodních komplikacích. Jeden z důsledku je nedokysličení do mozku a dochází k odumírání nervové buňky nacházející se v šedé kůře. 

Následně se projevily další komplikace na EEG. Dominičkovi byla zjištěna zrychlená epigrafie, což znamená, že nelze vyloučit opakovatelné epileptické záchvaty v přechodné mozkové dysfunkce výboji mozkových neuronů a revmatickou artritidu (RA), lidově také revma, závažné onemocnění imunitního systému, které napadá nejen klouby, ale i další části těla, jako jsou plíce, srdce nebo oči. 

Jak to vidí maminka:

Všechno to začalo, když jsem se těšil na svět, že uvidím po devíti měsících svou maminku. První tři minuty života jsem byl v bezvědomí a v bříšku omotán pupeční šňůrou, taky se mi nedostávala ani poslední dny do tělíčka strava, tak nastala potřeba s doktory rychle jednat a podstoupit císařský řez. Maminka měla i v těhotenství vysoký tlak, takže i pro ni byly starosti o mě v začátcích veliké. Strávil jsem týden v inkubátoru na JIP oddělení a po odchodu z nemocnice to vypadalo, že je vše v pořádku a budu zdravý tak, jako mnoho ostatních dětí. Co si nikdo nepřeje se stalo osudným a uběhlo pár měsíců a já byl hodně plačtivý, neklidný, maminka si myslela, že mě trápí bříško, nepřikládala tomu žádnou váhu, přece kluci na bříško trpí. V dalších měsících jsem nenašel ani sílu otočit své tělíčko a ani jsem nezabreptal, nechodil a do toho jsem byl i často nemocný. 

Po roce jsem navštívil magnetickou rezonanci a doktoři mi bohužel potvrdili DMO a později spastickou triparézu levé horní končetiny a obou nožiček. Začal jsem s rehabilitací. 

Maminka musela v tu chvíli být dost silná, aby se vyrovnala s mou nemocí, která mě potkala již v útlém věku a obrátil se nám svět úplně naopak, ale přesto všechno jsme se nevzdávali a bojovali dál. 

Ve dvou letech jsme navštívili revmatologii v Olomouci, protože mi natekl paleček. Tam mi zjistili revma, nastavili aplikační léčbu jednou týdně injekcí do nožičky, abych nedostal šíření do dalších částí kloubů. O rok později mi zjistili na EEG zrychlenou epigrafii, tedy možné výskyty epileptických záchvatů. 

Dodnes dojíždím do Brna na revmatologické kontroly a každé tři měsíce na neurologii DMO. Nosím brýle, protože mám silnou dioptrickou oční vadu, ale velmi nerad je nosím. 

V mých dvou letech se mi narodila moje sestřička Barborka. Jak šel čas a Barborka měla 8 měsíců začala lozit po zemi, tak se mě snažila vést a tahala mě vždy dopředu a já se snažil podle ní jít za ní a pást koníky. Nikdo jsme to nečekali, přesto všechno, jak to mám těžké, že udělám tak velký pokrok. Když už nemůžu chodit ani se to nikdy nenaučím, tak ležím a pomáhám si svým zatlým tělíčkem odplazit se aspoň kousek dál a mám z toho obrovskou radost. Taky se mi podaří jít po čtyřech, i když to zvládnu jen chvíli a než spadnu na levý bok.  

Co mi dělá velkou radost je to, že navštěvují od tří let rehabilitační stacionář ve Zlíně, kde chodím doposud a mám tam úžasné zázemí (rehabilitace, logopedie) a mám tam taky svoje kamarády a tety, které se o mě krásně starají. Umím být dost citlivý, vnímavý, a chápu, co kdo říká. Umím říct jediné dvě slova - máma a teta. Taky jsem se naučil trochu mluvit gesty a potvrdit ano - ne, abych si povykládal s maminkou a ostatními kolem sebe, které mám moc rád. 

Dominiček je veselý chlapeček, který se rád směje, miluje vodu, rád se koupe. Rád se taky dívá na televizi kde vidí děti na vozíčku. 

Maminka by si přála, aby měl Dominiček v rámci jeho možností šťastný a naplněný život. Potřeby a léčba jsou pro nás čím dál tím víc finančně nákladné. Musíme se často dopravit i mimo okresy, jezdíme do speciální školy, k lékaři, na rehabilitace, do lázní, ale taky na rodinné výlety. A protože je nás hodně, přáli bychom si velké auto, aby pro nás cestování bylo pohodlnější. Jde o velice nákladnou věc. Za jakoukoliv pomoc s pořízením automobilu bychom byli velice vděčni. 

Nedovedete si ani představit, co pro mě a rodiče z rodin, co mají podobné problémy, znamená vaše podpora. Ulehčuje nám to život. Neumím vyjádřit ten vděk za to, co pro nás děláte. Srdce máte na pravém místě. Vím, že my máme trochu jiné sny než ostatní, ale kolikrát nedosažitelné. 

Velké poděkování patří Vám všem, kdo se snažíte pomáhat potřebným. Moc vám děkujeme. S úctou a poděkováním rodina Dominička. 

 

Sledujte nás na sociálních sítích

KONTAKT

Jakub Kohoutek

zakladatel spolku

+420 775 941 506

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

SÍDLO

Brno - Staré Brno, Nové sady 988/2

IČO: 03720730

číslo účtu: 2800727944/2010

DŮLEŽITÉ ODKAZY

Designed by Weboo s.r.o.